+420 567 123 201 office@kronospan.cz

Jednatelé Kronospanu: Chováme se zodpovědně vůči Jihlavě i životnímu prostředí. Do technologií investujeme miliardy

Dřevařská výroba je s Jihlavou neodmyslitelně spojená už více než 100 let. Poslední čtvrtstoletí ji představuje firma Kronospan, která vyrábí dřevotřískové a OSB desky. Před lety koupila Jihlavské dřevařské závody a zcela proměnila způsob výroby do podoby nejmodernějšího dřevařského závodu ve střední Evropě.

Současnými jednateli Kronospanu jsou Sylva Krechlerová a Martin Dvořáček. Oba považují Kronospan za zdravou jihlavskou firmu, která se stále rozvíjí, neustále investuje do technologií, váží si svých zaměstnanců a podporuje regionální kulturní a vzdělávací projekty.

Letos je tomu 25 let, kdy firma Kronospan koupila Jihlavské dřevařské závody, které místní znali pod zlidovělým názvem Dřevostavba. Jak se za tu dobu proměnila výroba?

Sylva Krechlerová: Velmi výrazně. Kronospan se hned od začátku zaměřoval na co nejmodernější způsob výroby. Prvním a zásadním úkolem bylo vyřešit sušárnu, na kterou Jihlavským dřevařským závodům chybělo dovozní povolení. Tuto sušárnu jsme zbourali a postavili zcela novou, moderní, která splňovala emisní limity. Postupně jsme modernizovali výrobní linky i postupy. V každé etapě jsme pracovali s těmi nejmodernějšími technologiemi a je tomu tak stále.

Martin Dvořáček: Každá průmyslová výroba má určité dopady na životní prostředí a vždy záleží na zodpovědnosti firmy, jak se k tomu postaví. Kronospan to bere velmi vážně.

Do vlastního vývoje a technologií, které tyto dopady zmírňují, jsme za ta léta investovali pět set milionů eur. Naším cílem je technologicky vylepšovat produkty tak, aby jejich výroba byla co nejefektivnější a nejvíce přívětivá k životnímu prostředí.

Můžete nám uvést příklad některé vlastní technologie?

Sylva Krechlerová: Vyvinuli jsme například speciální filtrační systém UTWS, který snižuje emise organických látek o 95 %. Odborníci ho označili za nejlepší technologii v této oblasti. Nic lepšího dosud nikde neexistuje. A Jihlava byla první, kde tyto filtry byly instalovány.

Martin Dvořáček: V Jihlavě je používáme už dvanáct let. Když se podíváme do zahraničí, tak tam jsou většinou tyto filtry instalovány až v posledních letech. Tady je jasně vidět, že Kronospan pracuje nejen s těmi nejlepšími technologiemi, ale také je výrazně v předstihu před ostatními.

Můžete nám uvést příklad některé vlastní technologie?

To je pro Jihlavu a Jihlaváky dobrá zpráva. Jak se vyrovnáváte s prachem, který vzniká drcením dřeva?

Martin Dvořáček: Účinným řešením je vlhkost. Tu zvyšujeme programově řízeným skrápěcím zařízením, kropením manipulačních ploch a cest. S vodou však hospodaříme zodpovědně, neboť ve značné míře technologickou vodu recyklujeme.

Sylva Krechlerová: Máme zakrytované všechny dopravní cesty, takže při transportu materiálu nedochází k úniku dřevěného prachu. Nyní pracujeme na projektu kapotáže drtiče. Toto opatření radikálně omezí prašnost, přesněji řečeno sníží na minimum.

Evropa se zavázala snižovat emise skleníkových plynů. Aby svůj závazek mohla plnit, funguje zde systém emisních povolenek. Každý stát EU rozděluje mezi producenty skleníkových plynů emisní povolenky. Jak je na tom Kronospan?

Martin Dvořáček: Máme výrazný přebytek emisních povolenek. To znamená, že se nám dlouhodobě velmi dobře daří snižovat energetickou náročnost našeho provozu pod stanovené limity. Přispívají k tomu naše kotle na biomasu. Umíme si vyrobit energii „zelenou cestou“, která je přívětivá k přírodě.

Sylva Krechlerová: Energetickou náročnost snižujeme také pomocí izolací dopravních tras v areálu. Neztrácíme teplo při transportu materiálu ze sušárny až do lisu. To jsou právě ta vývojová vylepšení v průběhu let, do kterých investujeme nemalé peníze.

Vaší hlavní surovinou pro výrobu je dřevo. Jako první v České republice jste začali používat dřevěný recyklát. Jaké jsou důvody zavedení této suroviny a jaké jsou její ekologické dopady?

Sylva Krechlerová: Zpracování odpadového dřeva a jeho udržení v dalším výrobním procesu není tolik zatěžující pro životní prostředí jako jeho spalování. Recyklace umožňuje dřevu další uplatnění a spojuje v sobě ekonomické i ekologické výhody. Ročně tím v Kronospanu zachráníme 0,6 milionu stromů, které mohou zůstat v lese. Cítíme potřebu chovat se zodpovědně vůči dalším generacím a naší planetě.

Martin Dvořáček: Patříme mezi průkopníky používání dřevěného recyklátu. Standardem je zpracování recyklátu do dřevotřískových desek, ale my hledáme další možnosti použití. Kronospan má dokonce patent na zpracování recyklátu do OSB desek. Další výhodu lokálního zpracování recyklátu pocítí veřejnost po roce 2030, kdy začne v České republice platit zákaz ukládání odpadového dřeva na skládkách. V Německu a Rakousku to už dávno platí. Česká republika se na to teprve připravuje a my v Kronospanu jsme připraveni už nyní.

Vy jste rychlejší než české zákony…

Sylva Krechlerová: (smích) Sledujeme světové trendy a aktuálně je to právě dřevěná recyklace. Tady platí české přísloví, kdo je připraven, není překvapen. Podílíme se na nastavení pravidel pro třídění odpadů u odpadářských firem a pomáháme sběrným dvorům, které provozují obce a města. Naším záměrem je trvale navyšovat využitelný dřevěný odpad.

Martin Dvořáček: S tím také souvisí to, že se připravujeme i technologicky.

Výrobní prostředí firmy nabízí prostor pro výzkum a aplikaci teorie do praxe. Spolupracujete s výzkumnými institucemi nebo univerzitami?

Sylva Krechlerová: Jsou to naši důležití partneři. Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou, která pro nás zpracovala analýzu, ze které vyplynuly podmínky pro skladování dřevěného recyklátu. Česká zemědělská univerzita v Praze zase zpracovala studii o vlivu využívání dřevěného recyklátu na životní prostředí. Výborná spolupráce je také s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě.

Martin Dvořáček: Dalším důležitým partnerem jsou dodavatelé technologií, se kterými naši inženýři velmi úzce spolupracují na vývoji nových řešení.

Hovořili jsme o technologiích, o vašem vlastním vývoji i o spolupráci s odborníky. Přesto bez lidí, bez zaměstnanců, by to nešlo…

Martin Dvořáček: V Kronospanu pracuje více než sedm set zaměstnanců a přes devadesát procent jsou to zaměstnanci kmenoví a řada z nich je z Jihlavy a blízkého okolí. Z velké části tu máme odborné pozice, rozhodně nepatříme do kategorie montoven. Co se týče zaměstnanosti, tak nejsme závislí na hospodářském cyklu jako například oblast automotive. Tam, když jde ekonomika dolů, tak se propouští. U nás tomu tak díky charakteru výroby není.

Jak si firma udržuje technologickou kázeň?

Sylva Krechlerová: Máme vnitřní audity – všeobecný a technický. Kontrolují, jak dodržujeme nastavené procesy, a to nám pomáhá najít případné slabiny. Samozřejmostí je kontrola kvality. Pokud něco objeví, okamžitě dává zpětnou vazbu do výroby a dochází k nápravě.

Oba jste potvrdili, že nejen vnímáte, ale i to tak cítíte, že Kronospan je jihlavská firma s dlouhou tradicí a že se opravdu snaží být dobrým sousedem. Jaké projekty podporujete a proč?

Sylva Krechlerová: Vybíráme takové projekty, které mají podle nás smysl, jsou regionální a jsou zajímavé také pro naše zaměstnance. Proto jsme partnerem festivalu jídla Barevnost chutí a hlavním sponzorem hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Jsme hrdými podporovateli festivalu Vysočina Fest a Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. Dlouhá léta pomáháme také například Základní škole speciální a Praktické škole v Jihlavě.

Martin Dvořáček: Věnujeme se také osvětě o hospodaření s dřevem a lesem. Jsme spoluzakladatelé Nadace dřevo pro život a pořádáme vzdělávací programy pro žáky a studenty v Kraji Vysočina s názvem Lesní pedagogika a Do lesa s lesníkem. Do oblasti sociální patří spolupráce s jihlavskou nemocnicí a Oblastní charitou Jihlava.